Kulička v ZOO

13. 6. 2016, 14:46

V pátek odpoledne se sešlo 8 dětí, Nikča a Kryštof. Protože svítilo sluníčko, šli jsme ven a obešli dětská hřiště po Řečkovicích. Po návratu do klubovny jsme si pustili kino. U filmů jsme se navečeřeli (a že nám maminky připravily mňámo…). Po prvním filmu jsme si vyrobili odznáčky s logem Kuličky na batůžky, abychom si je na výletě poznali. U druhého filmu Nikča, Kryštof a Vilém zapekli 25 toastů na druhý den. Čekání na tmu a zloděje, který nám slíbil vrátit mapu výletu, bylo strašně zdlouhavé. Stihli jsme si ještě nachystat karimatky, spacáky a plyšáky a najít baterky na noční hru.

Konečně ve 22,00 hodin padla tma. Zloděj mapu sice přišel vrátit, ale rozstříhal jí a rozhodl, že nám mapu vydá jen tehdy, když děti jednotlivě po svíčkách dojdou za ním ven a u něho složí z písmenek svoje jméno (ještěže jsme to trénovali, uf). Za splněný úkol dal každému statečnému část mapy. Naštěstí nás bylo hodně a sešly se nám všechny části. Slepili jsme je a zjistili, že je to mapa ZOO s obrázky zvířátek. Spát jsme šli těsně před půlnocí.

V sobotu byl budíček v 7,00 hodin. Jak jinak než pohádkou. Během ní Nikča s Kryštofem usmažili palačinky s nutelou, Vilém s dětmi zabalil spacáky, děti se samy oblékly, nachystaly batůžky, do kterých dostaly svačinky a hurá na bus.

Po ZOO jsme se pohybovali lehce podle map. Nejdřív jsme šli kolem tygrů, hnědých medvědů k ledním medvědům a zpět a trošku nahlídnout k opicím. Medvíďata byla roztomilá, ale vzhledem k času bylo více pozornosti upřeno na svačinky. Vlastně ty byly nejdůležitější celý den. Na kopec jsme se nechali vyvézt vláčkem.

Na průlizkách jsme trošku ožili a trošku si odřeli kolena. Pak už jsme jen tak mimochodem proběhli kolem žiraf, indiánskou vesnicí s bizony až k papouškům. Klokaním výběhem jsme to vzali přímo tryskem. Jako brzda zafungoval stánek se suvenýry. Maličkost do kapsičky vždycky potěší.

I když nám nesvítilo sluníčko a sem tam poprchávalo (čehož si děti ani nevšimly), byli jsme dost unavení. Čtyři děti si dokonce na zpáteční cestě v šalině schruply. Do klubovny jsme se vrátili přesně na domluvený čas.

Už se všichni těšíme na další – podzimní – výpravu. Nevíte, jestli nestraší na Pernštejně?

(Fotky z výpravy najdete zde)