„Přileťte v sobotu 24. června. Jsme na planetě Waltari. Přileťte pro nás.“ Takhle zněla zpráva, kterou se nám podařilo rozluštit.
Neváhali jsme a v sobotu 24. června v 9 hodin ráno jsme se v počtu 13 malých a 4 velkých astronautů sešli v klubovně. Po rozloučení s rodiči jsme dobalili věci a vydali se na záchrannou misi. Na vesmírnou loď jsme nasedli už v Řečkovicích. V Tišnově jsme museli přesednout na jinou, která nás dopravila až na planetu Waltari, kde se údajně měli nacházet naši dva králičí kamarádi. Bob a Bobek byli na hradě Pernštejn, a tak jsme se vydali pěšky za nimi. Po cestě byly prolízačky, takže jsme se trochu rozptýlili a cesta nám utekla jako voda.
Na hradě jsme se najedli a šli za Bílou paní, která by mohla vědět víc. Než se nám však ukázala, prošli jsme s panem průvodcem část hradu a u toho plnili úkoly. Naším úkolem bylo najít ztracené věci, jako např. rukavice, klíče nebo vějíř. Správnou cestu nám ukazoval zubr, kterého jsme našli v každé místnosti, do které jsme vešli. První byl jednoduchý, byl na okně, postupně to však bylo těžší a těžší. Posledním úkolem bylo složit obrázek. Z něj jsme zjistili, že jeden z hledaných klíčů je zlatý. Ten nám otevřel dveře do místnosti, kde se nám zjevila Bílá paní. Ta však zase rychle zmizela, takže se jí nikdo nestihl zeptat na Boba a Bobka. Nezbylo nám nic jiného, než se je pokusit najít bez pomoci.
Nakonec jsme je našli i s jejich kloboukem v lese. Ulevilo se nám a mohli jsme se vydat zpět na naši vesmírnou základnu v Brně. Tentokrát jsme nešli pěšky, ale využili jsme malý červený vláček, který nás dovezl až na stanici vesmírné lodi. Do Brna jsme se vraceli stejnou cestou.
Po příjezdu do Řečkovic jsme se navečeřeli, koukali na pohádky, hráli hry a zkoušeli malovat citronem. Na závěr večera přišla chemička Kačka a ukázala pár pokusů. Na poslední pokus však zapomněla jednu věc, a tak nám nezbylo, než se pro ni vydat ven. Venku už byla tma, takže jsme si vzali čelovky. Došli jsme na místo, kde by ta zapomenutá věc mohla být. Narazili jsme na stezku odvahy po svíčkách, kterou všichni zvládli na jedničku a úplně sami. Za odměnu jsme dostali plastelínu na poslední pokus a vrátili se zpět do klubovny. Protože už se nám zavíraly oči, vyčistili jsme si zuby a zalezli do spacáčků. Přečetli jsme pohádku a šli spát.
Ráno po snídani jsme nad svíčkou dokončili obrázky z citronu, dva nám bohužel shořely. Pak konečně přišel čas na poslední pokus. Byla to sopka, kterou si každý zkusil. Nakonec jsme si rozdali diplomy a medaile a šli ven hrát hry a čekat na rodiče.
Závěrečná mise se povedla. Uvidíme, co nás bude čekat příští rok. Přejeme krásné prázdniny a v září ahoj ☺
Kačka Dobešová